České země jsou v evropském povědomí stáje ještě spojovány se sklářstvím. A je tomu naštěstí tak. Sklářská tradice za více než 700 let, co se sklo u nás vyrábí ve velkém, je opravdu úctyhodná.
Sklářství, v předindustriálním období mělo veliký vliv na vývoj naší krajiny. Plameny sklářských pecí ukojily svůj hlad na stovkách a tisících stromů. Výrobci potaše pak zužitkovaly to, co po dřevařích zůstalo v nepřístupných terénech či vzdálených místech. Celému procesu, který do pohraničních hor přiváděl lidi se říká „sklářská kolonizace“. Dnes již v horách sklárny nehoří a jen málokterý sklář má „plamennou pec na otop dřevem“. A protože lidská paměť je velmi ošidná záležitost, musíme se k poznání této prastaré technologie přiblížit pomocí experimentální archeologie.
Sklářské experimenty nejsou ani v zahraničí časté z důvodů velké technologické náročnosti a nutné interdisciplinární spolupráce. Přesto i u nás bylo učiněno několik významných pokusů. Moldavský experiment Evy Černé s pecí českého typu přinesl zajímavé výsledky a ukázal nutnost dalších experimentů. Pokusné tavby byly provedeny rovněž v areálu skanzenu Altamira v Kosmonosech s primitivní pecí snad keltského původu. Od roku 1990 bylo provedeno již 15 experimentálních taveb také v zahradním areálu Muzea zimních sportů, turistika a řemesel v Děštném v Orlických horách. Muzeum dokumentuje sklářství v tomto regionu od jeho počátků v 15. století až po jeho zánik v roce 1911 . Technologický experiment je výsledkem kolektivní spolupráce sklářských historiků, sklářů, tavičů, technologů pod vedením huťmistra Zdeňka Andrese z Nového Boru . Sklářská pec je postavena z šamotových cihel na základě obecné rekonstrukce barokních sklárny na otop dřevem a byla několikráte přestavována podle řešené problematiky. Experimentální tavby řeší především otázky způsobu otopu a typu dřeva, řešení topeniště, spotřebu materiálu a technologické detaily.
V průběhu let se z interního technologického experimentu stává velká prezentační akce, kterou navštěvuje během jediného víkendu kolem 2500 lidí. Ohřátí pece na teplotu kolem 1250 st. Celsia trvá z důvodů ochrany pece a vložených sklářských pánví zhruba tři dny. Do procesu experimentu vstupují nové a nové faktory, vlivy technického a přírodního rázu, na které experimentátoři musí rychle reagovat. Může prasknout pánev, teplota nestoupá dle požadavků, topeniště se příliš zapopeluje. Dřevo pro otop je štípáno na tzv. šejty - tenké a 50cm dlouhé štěpiny. Použité palivo, smrk, bříza a buk, musí být nejméně rok proschlé. K dosažení především vyšších teplot je třeba kombinovat tvrdé dřevo se smrkem a břízou. Sklářský kmen je vyráběn ze starých střepů a nutných chemických přísad a taví se kolem 20 hodin. Po dvaceti hodinách je sklovina tvárná a ke slovu se dostávají skláři, kteří z roztavené hmoty za pomoci sklářských píšťal formují před zraky diváků tvarové repliky historických nádob. Tato část, která nemá ovšem s experimentem příliš společného je z hlediska popularizace velmi důležitá. Ze všech lesních řemesel dokáže právě sklářství oslovit velké množství diváků. Je velmi zajímavé sledovat rozžhavenou pec, šlehající plameny a skláře formující horkou skloviny do předurčeného tvaru. Vytvarované výrobky se ukládají do tamprovny – chladícího prostoru. Experimentálně bylo rovněž ověřeno ikonografickými prameny doložené chlazení výrobků v předehřátých silnostěnných nádobách. V rámci další etapy technologického experimentu připravujeme experimentální rekonstrukci hlavní sklářské pece nalezené na lokalitě „Sklářská louka –Cikánka“ v Deštném v Orlických horách. Sklářská pec by měla mít kamennou podezdívku a topeniště s hliněnou kopulovitou klenbou. Rekonstrukce pece by měla dát odpověď na některé rozpory mezi ikonografickými prameny a archeologickými nálezy a ukázat práci sklářské hutě na vrcholu sklářství našeho regionu. Sklářský experiment v Deštném v Orlických horách představuje mimo jiné velkou popularizační akci pro širokou veřejnost. Účast návštěvníků dokládá velký zájem veřejnosti o technologické a archeologické experimenty a především obdiv k umu našich sklářů. Tavení skla dřevem se každoročně dostává do pozornosti medií. Nejen denní tisk, ale televize a rozhlas přinášejí v přímém přenosu reportáže z této akce.